Proč jsou třeba dětské nemoci

Proč jsou třeba dětské nemoci

Philip. F. Incao, M.D.

Akutní záněty jako je chřipka, nachlazení a horečky se zdají být nevyhnutelnou součástí života, každý je někdy zažije. Proč jimi trpíme? Mnoho z nás si všimlo (a pokud ne my sami, tak naši blízcí), že často onemocníme akutní infekcí v situacích, kdy jsme příliš stresováni nebo vyčerpáni. Vysvětlujeme si to tím, že stres oslabí naši odolnost vůči bakteriím a virům, kteří nás – jak věříme – napadnou a my onemocníme. Většinu času mírumilovně koexistujeme s mikroby, kteří s námi sdílejí životní prostředí a pokud onemocníme, je to často proto, že dovolíme, abychom se dostali z rovnováhy. To platí i na děti, ale jen částečně.

U dětí studie ukázaly, že výskyt infekcí dýchacích cest stoupá od narození až po vrchol kolem 6.roku věku a jejich výskyt prudce klesá po 7.roce věku a to bez ohledu na způsob léčby.  Jinými slovy, zdá se, že je normálním rysem prvních sedmi let dětství zažít různé akutní zánětlivé nemoci, zejména dýchacích cest.

Před nástupem zlepšení hygienických a životních podmínek ve 20.století, děti často umíraly v prvních 7 letech života na tyto akutní zánětlivé nemoci:

spalničky, spálu, záškrt, černý kašel a mnoho různých zápalů plic a průjmy. To byly největší hrozby pro děti během celé historie lidstva a stále jsou aktuální v rozvojových zemích. Ve všech rozvinutých zemích úmrtnost na akutní záněty u dětí prudce klesala od počátku 20.století a více než 90% tohoto poklesu nastalo před příchodem antibiotik a očkování. Dětská infekční obrna je důležitou výjimkou z tohoto vzorce. Právě na začátku 20.století, kdy všechny ostatní známé život ohrožující nemoci začaly ubývat, poprvé v lékařské historii se objevila dětská obrna a její význam rostl až do ústupu po zavedení očkování v 50.letech.

V dnešní době infekce v USA způsobí pouhé jedno procento dětské úmrtnosti. 7% dětí zemře na rakovinu, 7% spáchá sebevraždu a šokujících 14% je zabito.

Od roku 1960 v mnoha civilizovaných zemích prudce vzrůstá incidence i závažnost astmatu. V USA je astma příčinou 1% dětských úmrtí – stejně jako infekce – a je hlavní příčinou dětské invalidity.

Narůstající vědecké důkazy podporují myšlenku založenou na zdravém rozumu, že děti, které mají v raném věku časté infekce a záněty, si tím posílí imunitní systém a jsou méně náchylné k alergiím a astmatu než děti, které tyto nemoci měly jen zřídka. Je to tzv. hygienická hypotéza. Výzkum odhalil seznam faktorů (viz konec článku), které mají souvislost se sníženým rizikem astmatu a alergií, včetně vyhýbání se očkování a antibiotikům a vyrůstání ve velké rodině s domácími zvířaty.

Pokud se prokáže, že hygienická hypotéza je pravdivá, bude to mít revoluční dopad na lékařskou praxi. Uvědomíme si, že když mají děti nachlazení a horečku, že si tím posilují imunitní systém a vytvářejí si vnitřní sílu, která jim zůstane po celý život.

Jako se všemi výzvami a zkouškami v dětství, naše práce rodičů a zdravotníků je posílit dítě v jeho zkouškách, ale nezbavit ho jich. V každém případě není možné z dlouhodobého hlediska odstranit zkoušky, ale jen nahradit jedny druhými.

Požehnáním moderní medicíny je, že má nástroje a techniky, které uleví utrpení a zachrání život, pokud by naše dítě bylo příliš zasaženo nemocí.

Ale potlačit nemoc nevede automaticky k lepšímu zdraví, přestože nám zajistí oddech pro návrat ke zdraví díky přirozené tendenci těla se uzdravit a obnovit rovnováhu. Zdraví a léčení znamenají převážně rozvinutí našich vnitřních schopností adaptovat se na změnu a udržet rovnováhu v běhu života.

Abychom skutečně pečovali o celkové zdraví a sílu našich dětí, potřebujeme překonat krátkozraký pohled na nemoci jako na nepřátelské agresory a naše děti jako bezmocné oběti.

Děti jsou individuality. Každé dítě onemocní svým vlastním individuálním způsobem a každá nemoc, kterou dostane, znamená významnou zkoušku pro jeho život. Stejně jako vše ostatní v přírodě, individuální nemoc existuje ve větším kontextu rovnovážného systému. Existuje ekologie nemoci. Pokud se pokusíme eliminovat jediný článek ekologického systému, narušíme rovnováhu celku způsobem, který může vést k nečekaným následkům.

K nim patří dramatický nárůst astmatu, alergií, diabetu, autismu a poruch učení u dnešních dětí. Tyto nové nemoci jsou částečně důsledkem moderní medicíny, která nedokázala správně ocenit, kde se nachází rovnováha zdraví a nemoci a jejího selhání pochopení skutečnosti, že když vás postrčí na jednu stranu rovnováhy, druhá strana se nevyhnutelně vychýlí také! Naše současné úsilí eradikovat akutní infekční nemoci u dětí pomocí narůstajícího množství očkování už dávno překročilo rovnovážný bod zdraví a naopak napomáhá nikdy předtím nepozorovanému rozvoji chronických nemocí a trvalého poškození zdraví dětí v rozvinutých zemích.

Abychom zlepšili veřejné zdraví, zdravotní politika musí posunout ohnisko pozornosti od vymýcení určitých nemocí ke zlepšení sociálních faktorů, které vedou k nemoci a lékaři se potřebují naučit, jak svým jednotlivým pacientům pomoci během života udržet si rovnováhu těla, duše a mysli. Pokud se to lékaři naučí a budou to aplikovat sami na sebe, pak se celkové zdraví společnosti bude jen zlepšovat.

Faktory korelující s nižším výskytem alergií a astmatu:

Mít starší sourozence

Navštěvovat zařízení denní péče od 6 měsíců věku

Pozitivní reakce na tbc kožní test

Prodělat spalničky

Nedostat očkování DPT nebo MMR

Nebrat žádná nebo jen málo antibiotik, zejména před druhými narozeninami

Jíst fermentované potraviny obsahující živé laktobacily

Vyrůstat ve styku s domácími a faremními zvířaty

Moc se nemýt